o sněhových vločkách

Kdysi dávno, pradávno, když  byla ještě oblaka součástí oceánu a oceán ještě náležel oblakům, byly vlny -  rozpouštěné vlasy hladiny, čechrány větrem  a slunce se přelo s měsícem o  právo vlastnit je.
 Oba začali nenápadně do svých výšin lákat drobné kapičky - děti mořských hlubin.
Začali si je shromažďovat do oblaků, každý sám pro sebe.
Tak se postupně oddělilo moře s nebem.
Leč kapičky jsou dítka zvědavá, proto se stále vracejí na zem, a odtud putují nazpět na oblohu.

Ale  kde se tedy vzaly sněhové vločky?
To se jednou kapky oblékly do svatebních šatů a šly se provdat za mráz. Oddaně ulehly na zem a teď čekají na svého věčného milence.
Někdy příjde včas, někdy je nechá osudu....
Začnou plakat, a sesychat až je vpije zem......