Rádase jim dívala do dížky a do hrnečku a ochutnávala z talíře. I stalo se, že jí chutě přivedly k poznání, že by si mohla také sama uvařit. Stačilo k tomu, když babička k dědečkem odešli do města, do divadla. Chytrá myška co dávala pozor jak babička vaří dokutálela vajíčko, rozbila jho do misky, šikovně vlila mléko z hrnečku a dírkou v díži vsypala mouku do těsta na lívance. Potom velkou lžící vší silou míchala a míchala, aby jí pak nalila na rozpálenou pánev těsto, to otočila.....
Ufff, byla to fuška, ale ta dobrota potom!
Když se dědeček s babičkou vrátili podivili se co je to za bordel kolem plotýnky. pak ale zahlédli znavenou myšku spící u talíře s maličkou palačinkou, která zbyla.
"Chudinka, měla hlad" řekli si
"Ale že je šikovná, docela se jí povedly." pochválili ji
Jak myšku dědeček pohladil vzbudil jí.
"jejdana!" lekla se přistižená při činu.
"To ty sama?" zeptala se babička
"Sama, moc ráda bych vařila. Je to moc dobré."
"Ráda tě to naučím, aler musíš mi slíbit, že se od nás pak odstěhuješ."
To se myšce líbilo a kývla na souhlas.
"Dědečku, musíš obstarat pro myšku malé nádobíčko, aby to na ni nebylo tak těžké.
"Však po Marušce zůstala malá kuchyňka, a je vyřešeno:" odpověděl dědeček a hned se pro něj rozeběhl na půdu.
"To je krásná kuchyňka" vzdychla si myška, když vše snesl z půdy.
A dali se do společného učení. Co dělala babička to i myška.
Za chvilku z myšky byla zkušená hospodyňka.
!"Je čas odejít" řekli babička s dědou. Děda vzal kuchyňku a přestěhoval ji myšce, které začali říkat Amálka na konec zahrádky.
Amálka byla spokojená. uměla víc než chtěla. Časem si otevřela myší cukrárnu U Amálky kam se scházely všechny myši z okolí.A u babičky a dědečka zase vládl klid a pořádek nejenom v kuchyni.
Žádné komentáře:
Okomentovat