Pojď se mnou do hlubokého lesa, neboj se nic....Stromy tam rostou vysoko do nebe a pro tebe strýc Sýc, sýček hudruje jaké to je
u starého mlýna, kde z komína valí se dým z pece, aby řekl, že jsou raraši doma a topí si, aby je nechytla babice Rýma, zatímco vodník vesele kolo mlýnské protáčí...
Nebojsové přec nepláčí, strachy s sebou si neberou
A lopaty mlýnské jdou hladinou -klap, tlap, klap, tlap
kolo se točí; panenko, co máš modré oči jako je tůňka tam na kopci, na úbočí
nehledej pentličky, jsou to jen z jahůdek perličky co na stráni na tebe blikají
Z vodníka mechové šupiny kolkolem padají jak setřásá je z šosu potokem máčeného
a nemyslí nic zlého...
...a slunce šplhá z kopce východu na kopec západu, dnem hrázním u vodního mlýna
Chléb už se dopéká, komín připomíná, zavoní k němu houbové hody
je jich tu přehršel po stráni všudy, růžových májovek, kdo je hledá...
Potkal jsi pohádku? To jenom tišina v lese tě pohádce předá.....
Žádné komentáře:
Okomentovat