Nebeklíč:

Bylo - nebylo; Dávno ale tomu tak,že ...
... S každým jarem se otvírá zem a začnou se dít zázraky.

Kolem nás  všechno rázem pučí a raší a rozkvétá.

I tam kde byla nedávno holina vyráží travička.

Proč?

Asi proto, že kdysi hodně, hodně moc dávno,když byla zem jedno velikánské jezero plné vody díval se na zem svatý Petr a povídal Pánbíčkovi: Tady je nějak pusto.

Pánbůh pověděl: "Podívej se pod hladinu, tam to kvete!"

Svatý Petr se naklonil; A hleďme!

"Svatý otče, proč ta krása musí být v hlubině?"

"Sám nevím." řekl Pánbůh a jal se přemýšlet.

"Něco mě napadá;" povídá po chvíli. Šel do svaté sedničky a za chvilku se vrátil s velikým klíčem od nebeské brány.

"Jdi, Petře a odemkni ji dokořán; pustíme tam vodu a zem se vysuší od ledového zrcadla."

Petr poslech a otevřel dokořán bránu. Voda se okamžitě změnila v páru a vstoupila poslušně do nebe.

Tak začalo na zemi jaro.

Pánbůh se usmál jak to vymyslel a povídá Petrovi."Dobře ulož ten klíč a pro jistotu na něho napiš Zeměklíč, ať jej poznáme až ho budeme potřebovat.

No, a potřebují ho každé jaro.

Země si oddechne od sněhově bílé peřiny, nadechne se a vykvete.

Jen v hlubinách moře kam ani svatý Petr nedohlédne zůstává krása květů stále ukrytá.

" Valley in the Clouds " by David Arkenstone

I byla jedna pohádka
-vánek z hor o ní vypráví si
Zde měla sídlo nebesa
měsíc jim kraloval
a jedli všichni z mléčné mísy
kůň zlatý jednou přicválal napít se také z hlubiny
Krajina kol se rozzářila
Hle, dívka, krásná Večernice vpila se do vln hladiny

v den jasný noc se mění, nebeský Měsíc zapadá
do  tenat lásky propadá se Slunce
 a stele lože květinami
Už dávno nejsou v světě sami

Než Večernici blednou líčka, uvadá květ při denní záři
Vrací se noci, Slunce kráčí za ní.
Už láme se jeho čas.
Zlatý kůň znaven uléhá, dlouhým dnem vozil pána
A zase Večernice vychází miláčka hledat
Zlatá brána, černá brána...
Kdo zrána poznal Zory šat?
Budou se  hledat, tak to je
Slunce je králem dne, Měsíci patří noc
A večernice putuje první do svítání, poslední odnáší nám spaní

O Stříbrném rytíři ze Stříbrných skal

 Znám jedno místo - tajemství
uprostřed skal; Tam tvrdě spí
zakletý v kámen rytíř, celý stříbrný
...On statný byl, udatný, krásný;
měl hrad svůj jasný z pohledu
nad vysokou slují kde orlové se slétávají rádi k posedu
Byl v rozeběhu  mládí, když potkal svoji princeznu
růžovou vílu; ze snů k němu slétla
... a vpletla se mu do života
Tolik jí rázem miloval!
Však i sen mívá temný stín
- na oři černém vynořil se, snad pekelník
do hradu vnikl; záhadou je i jak
měl podobu draka  z podzemní říše, ohnivou tvář
...kolkolem dštěla
Ptáte se :" To ho neviděli?"
Zahleděni byli do nevinnosti bílých plání
když napadl první sníh.
Přesto však rytíř chrabrým byl, a nezalekl se přepadu
ihned vzal šat svůj železný a meč a z hradu spěchal
stečí dobít pekelníka v dračí kůži
Boj začal...
...dech se úží nad blesky stříbra v ohnivém sevření
Znamení růžového obláčku...
  ...a slunce náhle zapadá
Rytíř se v tu chvíli propadá do otevřené rány skal.
Vzala si s sebou rovněž stín co pekelník byl z dračí říše
Krajina kolem se tváří tiše jakoby byla to pouhá pohádka
co stalo se tu před chvílí.
A hrad nad skálou sotva dýše
kdo probudí jej, popílí...

...zakrátko opět v pohádce stane
Co mělo se stát, to stane se, navždycky
byť jenom bylo na chvíli

Jen obláček růžový pílí splynout s červánky do stmívání
odnáší tajemství z šedi skal.
Až ráno bude svítat zas bude vítat svého stříbrného prince
v stříbřitém kameni hradních skal.
Zas budou se milovat, jaro vítat
Škoda, přeškoda, kdo nevěřil a nezůstal

pohádka z tisíce a jedné noci

http://youtu.be/DfF0RkvBTUw

 

A stulí se k nám měsíček

Tisíce hvězdiček na černém moři popluje

 A na každém z nich pohádka

Jak vybrat si tu pravou?

Zkrátka, jen jednu z nich večer co večer ulovíme

A uložíme se do její palubní sítě

Tu hbitě usneme a budeme u Šehrezády

K starostem všedním uplujem zády

Takovou sílu má noc.

Takou má noc moc....

 

 

Maličká pohádka pro velké prince

Byl jeden Paleček, menší než drobeček, podobný hrášku
Maminka ho houpala na lžíci, tatínek nosíval jej v čepici;
Že tenhle klouček tak malý byl, rodiče trápili se:
Co zbývá v míse? kam poděl se lusk?
Kdo ví; zbývá než fazolový
"Snad pořídit mu většího brášku?"
To  ale také nikdo neví,
 jak zařídit, aby mu bratříček rostl nový
"Kde že ho  mají vzít?"  neměli klidu
Však Paleček byl bojovník,  měl svoje vize;
Vyrostl klouček  odvahou, on neuznával krize malosti
Říkal, že malost patří lenosti.

A pravdu děl; Moudrý Čas, kouzelník věčnosti
Ó, jenom ten mu rozuměl; věděl, že Paleček dosáhne svého
Stalo se podle něho; Z Palečka rytíř věhlasný se stal
Vše dobré činil, druhým pomáhal
Tak než se nadál táta s mámou, měl svoji nevěstu,
 princeznu Z Hrášku
 A za čas koulelo se kolem dětí:
Nevěříte? Tak honem už spát, děti!
Také k vám jistě se přikutálí pod polštář Paleček malý jako hrášek
I z vás udělá rytíře
Tak schvalně:zavřete oči.....
Poznáte brzy zdali lže 


ilusrátor:karel@hejkal.com