pondělí 28. ledna 2013

O sněhových vločkách

Sněhové vločky

...sněhové vločky jsou vlastně baletky, celé v bílém. Když přijde jejich čas rozletí se krajinou a tancují, tancují, tancují ...
...až zemdlené sesednou na zem.
   Jediný tanečník, který jim píská do kroku je vítr. Lehounce je pozvedne, a ony se opět roztančí, rozletí se  krajinou smějící se stříbrným cinkotem...
...a znovu znaveně posedají na jiném místě, pokryjí zem i střechy i stromy. Tolik jich je.
Na rybnících a potůčkách utkají krajkové šály.
...A tak střídavě tančí a sedají si až zeslábnou, jejich šatečky, nedávno bělostné jsou urousané od hlíny.
...Začnou pak nad svou nemohoucností plakat, zem se pod nimi změní v řečiště potůčků....
...Jednoho dne najednou nebudou.
Kolkolem začne vylézat tráva a sněženky -  korunky, které z nich zbyly a  také sedmikrásek sukénky ze zbytků co tu zanechaly, když se  rozplavaly potokem do moře...

neděle 6. ledna 2013

Pohádka ze mlejna II

.a ještě jedna Pohádka ze mlejna

王海涛 / Wang Haitao (China)
watercolour.




Byl mlýn vedle bystřiny, schovaný mezi skaliskama
Vodník v něm si liboval co klidu má, když mlynář odešel
- voda sama mu zpívá, libá hladina
že svět zbavený je zel

To bylo dávno, kdysi stalo se
že mlynář krajinou šel jednou kolem
 a začal točit mlýnským kolem
Klapy klapy klapy
zlaté nitě ze slunce semelu do zlaté mouky
pro pavouky, pro berušky dokola
Už je jich zlatá komora!
Leč krásti zlato z nebe se nevyplácí
i když dá práci! 
A temné mraky bouří ozvaly se
hladinu vzbouřily; břehy lisé se potopily zcela
- byla to ale mela!
Mlynář se polekal nebe i sebe
pospíchal pryč: klapy klapy, klapy mlel mlýn svojí
Mlynář se bojí, že přišel na něj trest!
Tak zarostla časem nejedna z cest
a vodník z nedaleké tůně zas sedával na kameni 
nerušný; čekající na znamení
Cože bude?
Klid je všude!
Až šel kolem krajánek z dalekých cest
- jedinou mošničku si stihl nést
a v ní měl zrnka, zrníčka
o nichž zpívala písnička
Ten kdo si popílí, semele obilí, bude mít zlata bělostného
Vodník zvědavý sedl vedl něho, zrnek takových neviděl
- Kolik přinesou do mlýna zel?
A mlýn klapal: klapy, klapy, klapy, klap
mlýn zpíval, kdo mouku má, ten je zdráv!
Vodníčku, třeba je mlýnu vody čiré!
Teď přišla tvoje také chvíle....

A tak se spolu dali do díla
vodník a krajánek; mlýn k tomu si zpívá dál
klapy, klapy, klapy, klap
 Už nejsou sami v mlýna pustině
rozemlela se ve velké rodině!